I letos jsme se vyrazili s dětmi ze sborečku Písnička na soustředění. Loni se nám líbilo v Domašově nad Bystřicí, tak jsme opět společně se sborem Slavík jeli na tuto skautskou základnu.
Počasí po cestě bohužel nevypadalo nijak vlídně, pršelo a pršelo, navíc foukalo a děti plně naloženy baťohy i spacáky to neměly lehké. Přes veškeré problémy, týkající se rychlého přestupování z vlaku do vlaku (ještě že české dráhy nejezdí na čas:o) to zvládly ovšem výborně.
V Domašově na nádraží nás vítal a od těžkých batožin pomohl, pan kuchař. Odvezl autem co se dalo a děti v dešti došly v pořádku na chatu. Tam už se vše usušilo, ubytovalo a konečně se dalo i do zpívání. Po dvou zkouškách se dětí ujala nejstarší děvčata (z 9. tříd), ze Slavíku, která měla pro děti perfektně nachystaný program. Tentokrát na oblíbené téma Harry Pottera. V horním patře základny je pěkně upravený velký půdní prostor, v němž byly děti, na základě výběru kouzelného klobouku, zařazeny do kolejí bradavické školy kouzel. V těchto skupinách (kolejích) se pak vesměs odvíjel seznamovací zbytek večera. Po té už děti mohly zalehnout do spacáků a těšit se na den příští.
V pondělí nás probudilo sluníčko a nebe jako malované. Obojího si děti užily dostatečně, ale až v odpoledních hodinách. Dopoledne se střídal řetěz kratších i delších, společných i dělených zkoušek, mezi nimiž děti mohly vyrábět, odpočívat nebo hrát hry apod. Na oběd byl výborný segedínský guláš s knedlíkem a po odpočinku se vyrazilo ven. Program opět v režii starších děvčat. Po návratu na chatu se opět zkoušelo až téměř do večeře, která dětem chutnala úplně nejvíc (sladké těstoviny s mákem). Večerním programem byla nejen skvělá stezka odvahy, ale i čarodějnický rej v maskách a just dance. Děti padly unavené a utancované do svých již zabydlených pelíšků. Nad hlavami a do oken již opět začal bubnovat déšť.
V úterý se nikomu vstávat nechtělo. Sluníčko nikde. Ale nahoře už čekaly „velitelky“ z bradavicích kolejí, které s dětmi vedly každé ráno i rozcvičku. Po snídani zakončily svůj program poděkováním a rozdáním účastnických listů a samozřejmě i sladkou odměnou. Mezitím dorazila na chatu méně početná skupinka skautů, kteří nás zde měli vystřídat. Pro ně jsme zazpívali krátký koncert z repertoáru, který jsme na soustředění stihli nacvičit. Naobědvány se děti sbalily a vybaveny oplatkem a pitím na cestu, se vydaly opět v dešti na nádraží, odkud nás už vlak v pořádku dovezl až do náručí čekajících maminek a tatínků.
Děkuji všem zúčastněným dětem za dva dny plné zpěvu i společně prožitých chvil a těším se na naše společné vystoupení a koncerty.
p. uč. Lenka Ozorovská
