Novinky

Ve čtvrtek 19. 9. 2019 se rozjeli sedmáci naší školy poznávat období Velké Moravy. Po přesunu z nádraží ve Starém Městě u Uherského Hradiště a přestávce na sváču jsme tak mohli zahájit prohlídku prvního cíle naší výpravy – Památníku Velké Moravy ve Starém Městě. Nejprve nás čekal krátký film o životě na velkomoravském hradišti, poté prohlídka samotné expozice. Uprostřed jsme viděli základy kostela i s nalezenými hroby, podél stěn pak zbraně, šperky a jiné předměty z doby VM. Vás nejvíce asi zaujaly vampírské hroby, jo ty horory…. Celou prohlídkou nás provázel příběh Mojslava znázorněný na dioramatech při stěnách budovy.  Následoval přesun do archeoskanzenu v Modré, ke kterému jsme využili služeb místní dopravy. Zde nás čekala replika velkomoravského hradiště, ve které se natáčel i historický seriál o Konstantinovi a Metodějovi. Mohli jsme si projít stavení nejchudších obyvatel, ale také nahlédnout do řemeslnických dílen, školy či knížecího paláce. Bonusem letošního putování byly ukázky ze života lidí té doby, takže jste si třeba namleli mouku a okusili placky či viděli práci hrnčíře. Největší úspěch ale sklidila střelba z luku, že?

Počasí nám letos přálo náramně, akce dopadla dobře a vy víte zase něco navíc o slavném období našich dějin. Díky za účast (i paní asistentce Baierové, která nás doprovázela) a s některými zase třeba někdy…

Jaroslav Vít, váš preceptor historie a vedoucí akce

Dne 10.9. proběhla na naší škole v 9. třídách preventivní vzdělávací akce Nebezpečné komunikační jevy související s používáním ICT (oblast sociálně-patologických jevů). Preventivní program si pro nás připravila Pedagogická fakulta, Univerzity Palackého v Olomouci, Centrum PRVoK / E - Bezpečí.

O den později, za to však v krásném počasí byl na Božence zahájen školní rok 2019/2020. V 8 hodin ráno se před školou tísnilo 620 žáků školy, na které se těšili všichni zaměstnanci školy. Bylo milé, že nás přišel pozdravit i pan starosta František John a proto se 57 prvňáčků mohlo cítit opravdu natěšeně. Byli vybaveni krásnými aktovkami a jejich krok byl zatím opatrný. Ostatní žáci působili přesvědčivě a tak nám to začalo.

Ještě jednou se moc omlouváme za to jednodenní zdržení a prosíme žáky 6. - 9. tříd, aby byli loajální a pomohli nám s přípravou všech prostor pro zdárný průběh školního roku.

Jednoho dne k nám do školy přišel bývalý žák Jirka Horák s nápadem, že by chtěl jet autem do Maroka a moc by se mu líbilo, kdyby toto jeho auto pokreslili žáci naší školy. Autíčko si vzaly na starost třídy 1.B a 2.A a moc si to užily. No řekněte, kdo by se nechtěl umělecky vydovádět na autě? Je to sen snad každého z nás. J Žáci na autě pracovali celé dva dny a dali si opravdu záležet. Jirka s Barčou byli s výsledkem moc spokojeni a už vyrazili na jejich dobrodružnou cestu. Kdo by chtěl sledovat, jak si náš maluch vede, může si je najít na facebookové stránce Maluch tour. 

Projekt  České spořitelny Abeceda peněz, do kterého se naše třída 5.B zapojila před loňskými Vánocemi, vyvrcholil 18. 6. výletem „za odměnu“. Přestože jsme z peněz vydělaných na vánočním jarmarku přispěli 5000,- Kč  na hipoterapii postižené Julince a zaplatili si dopravu na školu v přírodě, zbylo ještě dost na výlet do Prahy.

Doporučení na kancelář manželky pana prezidenta nám otevřelo cestu do prostor Pražského hradu, které nejsou veřejnosti běžně přístupné. Paní průvodkyně nás provedla několika sály, v nichž se většinou odehrávají významné státnické události. Ohromila nás velikost Španělského sálu a krása výzdoby všech reprezentativních prostor.

Naše prohlídka pokračovala do katedrály svatého Víta. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o její výstavbě a zaobdivovali umění stavitelů, kteří tento národní skvost po staletí tvořili. Mohli jsme dokonce vstoupit do prostor Svatováclavské kaple, jejíž stěny obložené drahými kameny způsobují člověku husí kůži. Stáli jsme těsně před komnatou s korunovačními klenoty a spatřili oněch 7 zámků na 7 různých klíčů. Na závěr prohlídky chrámu nás paní Hana zavedla i do královské hrobky s ostatky Karla IV., Rudolfa II. a Jiřího z Poděbrad.

Následovala prohlídka Zlaté uličky, a potom již cesta ke Karlovu mostu a na Staroměstské náměstí k orloji.

Stihli jsme i občerstvení v „Mekáči“ a někteří si doplnili energii objednávkou přímo ve vlaku. Unavení, ale bohatší o spoustu dojmů, jsme se kolem 7. hodiny vrátili na zábřežské nádraží.

Jen pro zajímavost, na každého zbyla ze společného fondu ještě padesátikoruna. Jak s tímto prvním výdělkem děti naloží, bude již jen na nich.

Mgr. Lenka Kozlanská

V úterý 18. června se třída 4. A vypravila na výlet do Prahy. Naším cílem bylo Muzeum smyslů. Cesta vlakem proběhla bez větších komplikací a za chvilku už jsme zkoušeli, že ne všechno, co vidíme, slyšíme či zažíváme je skutečné. Nejprve jsme museli projít zrcadlovým bludištěm, hned poté jsme se ocitli v místnosti vzhůru nohama, v barevné místnosti, disko místnosti či v místnosti našikmo. Nejvíce nás však zaujalo fakírovo lože a točící se tunel. Po skoro dvouhodinovém zážitku jsme se zašli občerstvit do oblíbeného Macdonaldu a při té příležitosti jsme se podívali na Pomník svatého Václava a do budovy nově opraveného Národního muzea. Po delším čekání v parku u nádraží už nás čekala jenom cesta domů. Výlet se nám velice líbil a získali jsme i spoustu nevšedních zážitků.

V týdnu 10. – 14. června si i třída 4. A udělala Projektový týden. Pod názvem Bylo, nebylo jsme se všichni ocitli každý den v jiné době a vzhledem k ní jsme plnili zadané úkoly. Bylo třeba zapojit fantazii, nějaké ty znalosti i fyzickou aktivitu. Celý týden bojovala družstva Kosťáci, Mamuti, Melouni bez pecek a Bezzubky. V pondělí jsme se přenesli do pravěku. Zde jsme si zkusili rozdělat oheň křesáním, lovili jsme mamuty, koupali se a na závěr nás čekalo opékání hadů. V úterý byl starověk. Cestou ze školy jsme si všichni vyzkoušeli, jak je těžké pašovat čínský porcelán (kolíčky) a na Račici nás čekala římská čísla a různí důležití bohové. Při zpáteční cestě byla soutěž o nejvyšší pyramidu. Středa se nesla ve znamení středověku. Ještě ve škole nás čekala znalostní a hledací hra na hrady a zámky ČR, pak už jsme se vydali do cukrárny vstříc středověké hostině a nakonec jsme na Oborníku dobyli hrad. Nejnáročnějším dnem byl čtvrtek, hned ráno nás čekala cesta za moderními objevy. První zastávkou byla vodní elektrárna v Lupěném, kde nás pan správce seznámil se zajímavými informacemi a dokonce nás nechal si zkusit otevřít stavidlo. Poté následovala tichá pošta (která nakonec nebyla až tak tichá) a dozvěděli jsme se spoustu významných jmen objevitelů a jejich vynálezů. Cílem naší cesty bylo železniční muzeum Lupěné, kde jsme velice pečlivě prozkoumali mašinku i vagon. Poslední den se zabýval budoucností, bavili jsme se o Mimořádných událostech, balili si evakuační zavazadlo a čekala nás šipkovaná po městě. Celý týden se nám vydařil, užili jsme si spoustu zábavy a se dozvěděli jsme se spoustu nových informací. 

Na letošní cyklovýpravu do Seninky se v rámci Projektového týdne přihlásilo 40 sportovců z naší školy. Oporou byli osmáci, nejmladšími účastníky pak třeťáci.

Jízdu v těžkém horském terénu zvládli všichni bez ohledu na počet převodů.

Nová rozhledna na Štvanici, koupání v rybníku Úžas i tradiční výstup na Kraličák. To všechno jsou zážitky, které nám vždy znovu připomene staroměstská máslová trubička.

Projektový týden se nesl ve znamení veder, to pocítil jistě každý žák, který se v tomto týdnu účastnil jakéhokoli projektu.

My jsme si ale ještě „přitopili“. První den jsme totiž navštívili místa, kde bylo ještě o pár stupínků celsia víc. Měli jsme naplánované 3 exkurze po místních závodech, pro něž je typická ruční výroba. První z nich nás zavedla do keramického závodu Kolomazník v Zábřehu, kde se děti seznámily s výrobou keramiky a samy si také vyrobily mističku ve tvaru listu. Ze Zábřehu jsme se potom pomocí našich přibližovadel (koloběžek, bruslí a skateboardů) přesunuli po nové cyklostezce do kovářské dílny v Leštině. Tam nám statní kováři Pavel a Sajmon ukázali, jak se zpracovávají kovy a co vše je potřeba udělat, když chcete ručně zhotovit hřebík. Navíc nás obdarovali před našima očima vykovanou kobrou, kterou si budeme v příštím roce spravedlivě půjčovat mezi 6.B a 6.C J. Poté jsme se zase vrátili do Zábřeha a nakoukli ještě do kamenosochařské dílny Jana Maluchy. Zde si zase děti mohly vyzkoušet vyrýt do kamene pár písmen a zjistily, co vše je potřeba udělat s kamenem, než se z něj stane náhrobek.

Druhý den jsme v Olomouci v Muzeu umění navštívili výstavu významného českého malíře a sochaře, jehož nosným materiálem je sklo, Václava Cíglera. Většina dětí se poprvé v životě potkala s abstraktním uměním, ale díky animačnímu programu, který jim trochu poodhalil tajemství skrytá za tím, co vnímáme jen svým zrakem, to některým z nich nakonec nepřišlo až tak nesmyslné J Navíc si samy mohly vyzkoušet přenést na papír své pocity pomocí abstraktní kresby a nahlédnout do prostor Arcidiecézního muzea, kam nás vzal náš průvodce výstavou pan David Hrbek. I tam totiž výtvarník Cígler umístil svá díla, která jako skleněná zrcadla odrážela věže katedrály sv. Václava a lomené oblouky malého nádvoříčka.

A nakonec zasloužená zmrzlina…

Ve středu jsme se vypravili do Kroměříže. V zámku jsme absolvovali prohlídku reprezentačních sálů, které nás nadchly svým přepychem a krásou. Benátská zrcadla, stolky vykládané drahými kameny, intarzie (kdo si dnes pamatuje, co to je?), lovecké trofeje, vysokánské dveře s klikami nad hlavou a obrazy… A potom ještě Květná zahrada nebo zrcadlové bludiště – co kdo chce. A na závěr klasika: zmrzlinaaaaaaa!

Ve čtvrtek byl naším cílem hrad Helfštýn, ale ještě než jsme k němu došplhali, začali jsme šplhat někde jinde – v lanovém parku mezi stromy v podhradí. Po řádné instruktáži jsme se nejprve opatrně, ale pak s čím dál větší jistotou pohybovali jako opičky v korunách stromů a nejeden a nejedna z nás překonali sami sebe J Poté jsme ještě navštívili hrad, prohlédli si kovové sochy, které tam každoročně přistanou po každoročním setkání uměleckých kovářů Hefaiston, a dali si oběd, za který někteří utratili majlant (pozor, nedávejte si tam nikdo hranolky se sýrem a tatarkou!)

V pátek nás čekala relaxační tečka v podobě koupání a záznamu zážitků u jezírka Hosena u Dubicka. Nic lepšího jsme si v tom vedru nemohli přát – voda byla čistá a osvěžující, prostředí krásné a čisté a naše těla i mysl po tolika zážitcích a dojmech už chtěla jenom odpočívat a vstřebávat. Báječný týden! Díky všem, bude na co vzpomínat!

Naše p. vychovatelky nejsou jen čarodějnice, ale také nadšené sportovkyně!

Ti nejodvážnější z nás se ve středu 12. 6. vydali přes Ráječek na skoro 8km pěší túru. Útočiště nám poskytla zahrada leštinské sokolovny. Protože jsme správní zálesáci, cestou jsme se otužovali v řece Moravě. Ochlazování v tom parnu, které nás provázelo, není nikdy dost, a tak jsme pokračovali zmrzlinou. Otuženi a vyzbrojeni zásobami potravin z místní pekárny, jsme byli plni sil vrhnout se na stavění stanu a založení tábora. To bylo překvapení, když vše už bylo hotovo!! – ještěže máme tak hodné rodiče!!!

            Ušetřenou energii jsme okamžitě vybili při florbalu, fotbalu a jiných lotrovinách. Potom už jsme jen nakrojili špekáčky a hurá k ohni, na němž se významně podílel a vlastní krev u něj prolil i pan ředitel – o to víc nám špekáčky chutnaly.

            Energie bylo stále dost, proto nás p. vychovatelky vytáhly na hřiště, kde jsme měli možnost protáhnout tělo i peněženky. V tomto okamžiku došli baterky úplně všem! :)

Po hygieně jsme zapadli do stanů, jak partyzáni do bunkrů.

Budíček v podobě ptačího zpěvu nás vyhnal ze stanů už v 5:15 hod. Díky pekařskému umění našich vychovatelek jsme si pochutnali na různorodých laskominách. Pak už jen pár her, úklid stanů i tábořiště, vyhodnocení, rozdání svačinek a hurá na další skoro 8km cestu přes Lesnici zpět do školy na oběd.

Bezva výlet, jsme borci, příště zas!!! :)

V týdnu od 3. června se konala indiánská výprava do Kunčic u Starého Města.

Třídy 2.A a  2.B vyrazily na školu v přírodě. Počasí nám přálo, a tak jsme prožili jako správní indiáni pestrý bojový týden, plný napětí, překvapení a odvážných hrdinských činů. Děti si samy vyzkoušely, jak takový indián bojuje za svůj kmen, chrání druhé a pomáhá, a také jak zvládají pohyb a orientaci v terénu. Nechyběla ani noční stezka odvahy, jízda na koni, koupání v bazénu, opékání u táborového ohně, záchrana náčelníka, bojové hry, indiánský pokřik a nakonec i hledání pokladu " LÉHOBÍ  ZONABI ".

Ke spokojenosti přispěla i výborná kuchyně, kdy byl často boj o přídavek.

Domů jsme se vraceli náležitě unaveni ale plni nových zážitků, které by nám školní lavice nemohly dát.

S pozdravem za všechny náčelník Dlouhá ruka.

Rok se s rokem sešel a my jsme vyrazili na 5. ročník turistického putování po severních krajích naší země, kterého se účastní zájemci z řad žáků 6. - 9. ročníku. No, letos už to byla masovka na hraně, sešlo se vás 33! Během pětidenního putování tak naši mladí turisti namířili své kroky do oblasti Javornicka a hor zvaných Rychlebské. Specialitou akce byla skutečnost, že větší část jsme šli „natěžko“, kdy si veškeré vybavení nesli účastníci sebou. Ale klobouk dolů, téměř všichni to v pohodě zvládli!

Kurz jsme zahájili vlakovým přesunem na sever, cílem byla stanice Ramzová, náš výchozí bod, odkud jsme vyrazili dobýt vrcholky Rychlebských hor. Již první kroky některé z vás přesvědčily, že to nebude žádný výlet na Matějskou do Prahy, takže odpočinek a oběd na nejvyšším vrcholu zvaném Smrk byl více než zasloužený. A pak přišly pravé Rychlebky! Hřebenovka přímo po hranici, cestička v borůvčí, no krása. Trochu se nám to vlnilo, takže výstupy na Kovadlinu či Břidličný nebyly zadarmo. U chaty pod Špičákem jsme si trochu odpočinuli, nabrali vodu a zamířili k cíli dnešního putování – zaniklé vesnici Hraničky. Na objednávku (😊) nám i posekali louku, takže stavění stanů byla pohoda, tedy až na to, že někteří ten svůj příbytek stavěli asi poprvé 😊.

V úterý jsme pokračovali v započatém díle s cílem dokončit hřebenovku Rychlebek. Pod Koníčkem jsme objevili nový Lesní bar, tak jsme jim ho tam kompletně vykoupili. Pak už se většina z vás těšila na obchůdek nad Travnou, který jsme teda vykoupit nedokázali, byť jste se snažili...:-) Odtud už to bylo jen a jen stoupání na cíl dne – Borůvkovou horu, samozřejmě se zastávkou na Hoštickém prameni k načerpání vody. A Borůvkovka, to už je klasika, vždyť si ji Pája s Klárkou přímo vyžádaly! Krásné místo, nádherné výhledy, pohodovka.

Ve středu jsme zahájili sestup do civilizace. Přes Vysoký kámen s Rychlebským trollím jazykem jsme namířili naše kroky do Javorníku, kam jsme kolem poledního také ve vší parádě dorazili. Zasloužený odpočinek jsme si samozřejmě spojili s doplněním kalorií v místních restauracích a obchodech. Před společnou fotkou s hejtmanem jsme zbaběle utekli na nádraží, odkud nás vláček kolejáček vyplivl některé v Žulové (neboť jsem nutně potřeboval skočit do lomu) a většinu ve Vápenné, kde se naším basecampem stala místní tělocvična. Poté už mohl naplno vypuknout odpočinkový podvečer, kdy jsme odpočívali, někteří zkoušeli ukuchtit své kulinářské speciality a tak jako vždy, naplno se rozjeli míčové hry. No, největší radost z vás měl ale místní obchodník – Vietnamčík, kterému jste mohutně zvedli tržbu 😊.

Ve čtvrtek ráno jsme nechali bágly v tělocvičně a vyrazili do krásného okolí vesnice, samozřejmě po zatopených lomech! Prvním cílem byl známý lom „Biskupák“. Další cesta byla dobrodružstvím, k lomu na Žulovém vrchu (Brankope) jsme si to namířili přímo nahoru, žádné obcházení, pěkně kolmo na vrstevnice! Ale průchod mini skalním bludištěm či pěkné výhledy byly odměnou za náročnější výstup. Poté jsme se vrátili do Vápenné, nahodili na záda naše „krysy“ a zahájili přesun přes lom Vycpálek na zřejmě nejznámější (a taky asi nejkrásnější) místní lom – na Rampu – místo našeho posledního bivaku. No, krása. Teda až na tu bouřku a deštík, ale i to k našemu putování patří. A když přestalo, bylo fajn. Moc.

V pátek jsme po bývalé železniční trati jsme došli až k Žulové, kde nás čekal poslední cíl dnešního putování – lom Grantz, který osobně nazývám Ostrůvkem. Dvouhodinová koupačka byla odměnou za celé to putování a z lomu vás odcházelo suchých opravdu jen pár J. Pak už jenom procházka na nádraží a mohli jsme zahájit přesun domů. V Zábřehu ještě poslední foto u pana Welzla, však jsme jeho pokračovatelé, no a pak si vás rozebrali vaši blízcí a odvezli vás domů k plným stolům a měkkým peřinám (tedy pokud si můžu tipnout, prvně vás hodili do vany…)

A co závěrem? Za pět dnů jsme nachodili cca 65 km a viděli mnoho krásného. Snad jsem tak splnil svůj slib, že všem ukážu to hezké na Javornicku a nakouknu s vámi do nejopuštěnějších hor naší země.

Vyzkoušet si několik druhů pohybu si mohli v projektovém týdnu ti žáci, kteří se přihlásili do projektu nazvaného Na zemi, po vodě, ve vzduchu. Pohyb na zemi představovaly vyjížďky na kolech přes Maletín na Bozeňov a také na Krásné u Šumperka. Dále pak jízda na koloběžkách po olomouckých parcích a navíc také pěší túra z Raškova do Šumperka. Voda byla zastoupená v podobě plavby na raftech po řece Moravě z Postřelmova do Lukavice. Ve vzduchu jsme se ocitli v lanovém centru v Olomouci. Ti nejodvážnější si tam navíc vyzkoušeli i obří houpačku. Každý den přinesl i další, neplánovaná překvapení: zavřený obchod v Maletíně, koupačka v Moravě a hlavně bouřka, která nás zdržela na nádraží v Lukavici a způsobila, že v pátek jsme se přes množství bahna a větví nevykoupali na Krásném. A jako nerozlučný kamarád nás každý den doprovázelo všudypřítomné vedro.

Jan Odehnal

English Camp se pomalu stává pravidelnou akcí pro šesťáky,  letos jsme se koncem května vydali trénovat angličtinu znovu na krásné místo uprostřed lesů – Třemešek u Oskavy.

Celý týden jsme věnovali netradičním aktivitám spojeným s cestami po Evropě,  jak jinak než prostřednictvím anglického jazyka. Býčí zápasy ve Španělsku, impresionisté ve Francii, portugalský lidový tanec Fado,  Žlutá ponorka od Beatles v Británii – to je jen malá ochutnávka dopoledních aktivit v angličtině.

Odpoledne jsme pak relaxovali u sportovních nebo společenských a deskových her – podle počasí, zaběhli jsme si orienťák, navštívili nedalekou zříceninu Rabštejn a taky jsme se vydali do nočního lesa vyzkoušet naši odvahu. Večer pak nezapomenutelná taneční atmosféra na  diskotéce!

Díky milému a usměvavému rodilému mluvčímu panu Ramseymu se o anglickou konverzaci pokoušel každý 😊 a jeho nekončící energie nás provázela po celou dobu pobytu a dodávala optimismus i v deštivém počasí, které nás nešetřilo.

Extra velký dík patří letos i všem šesťákům, kteří se svou aktivitou,  pozitivním naladěním a pracovitostí zasloužili o to, že na celý týden budeme všichni dlouho a rádi vzpomínat.

V pátek 31. května se před školou shromáždilo více než 120 sportovců, kteří se účastnili 8. ročníku sportovního víceboje - Zábřežských Her. Kromě šestnácti družstev z naší Boženky přijali pozvání i sportovci ze ZŠ Školská (tým : Školská) ze ZŠ Severovýchod (tým: Brooklyn Stars) a  hned dva týmy z Gymnázia (ŠPVS a Hrušky). Počasí vypadalo velmi slibně, takže týmy obdržely instrukce s rozpisem soutěží a pod vedením vodičů (dospělí studenti z Gymnázia  a další přátelé Boženky) se vydaly zdolávat jednu disciplínu za druhou.

Disciplín je vždy 12 a to: Jízda na kole, na in-line bruslích, badminton, střelba ze vzduchovky, horolezecká stěna, hasičský sport, hra Petanque, tenis, beach přehazovaná také dva běžecky náročné: letní biatlon a Orientační běh a nakonec plavání. V každém sportu je speciálním systémem vytvořeno pořadí, které je někdy i dílem štěstí, ale především sportovního umu, či nadání a tato dílčí pořadí vytvoří to celkové.

Na třetím místě tedy skončil tým ŠPVS, na druhém místě Broskvičky a vítězem 8. ročníku ZH se stal tým Cipísků ve složení: Matěj Bojar, Jakub Matějček, Kryštof Chmelař, Matěj Horký, Vašek Havlíček, Růženka Dydjáková a Matěj Kubalík. Ostatní pořadí vidíte v přiložené tabulce.

Ovšem o pořadí  při této akci až tak nejde, nejdůležitější je vyzkoušet si různé sporty, prožít příjemný den, plný pohybu a sportu a v neposlední řadě, probudit nebo posílit v sobě týmového ducha! A toto všechno se nám snad povedlo!

Minulý týden čekala žáky 9.A a 9.B poslední velká společná akce – cyklokurz v Herolticích.

Za slunečného počasí jsme vyrazili v pondělí přes Drozdovskou pilu a podél Březné do Štítů, kde jsme si odpočinuli v areálu Arnošta Valenty. Do Heroltic už to bylo pak jen kousek a odměnou za cestu, která byla pořád mírně do kopce, byl výborný oběd a koupání.

V úterý nás čekal nejnáročnější den, projeli jsme Červenou Vodu a pohodlná cyklostezka nás dovedla do Králík. To už některým došly zásoby vody, které jsme doplnili v místním Penny Marketu, prohlédli jsme si náměstí v Králíkách a odvážně se pustili do výstupu ke klášteru Hedeč. Křížovou cestou jsme ztěžka tlačili kola a mnozí z nás si v tuto chvíli nedokázali představit, že nás od kláštera čeká ještě přesun na Severomoravskou chatu.  Po krátkém odpočinku jsme tedy sebrali zbytky svých sil a cestou dokonce někteří ještě vyšplhali na rozhlednu Val, ze které byl určitě nádherný výhled. Zbytek trasy vedl krásným lesem a konečně ve stínu, ale zase do kopce. Potom zasloužená pauza v příjemném prostředí Severomoravské chaty, krátká zastávka u Svaté trojice a hurá, pak už jen dolů a dolů, přes Moravský Karlov do Heroltic.

A protože třetí den bývá odpočinkový, my jsme si odpočinuli návštěvou dalšího kopce – tentokrát Křížové hory se zajímavou rozhlednou. Cesta z ní vedla přes louky opět do Moravského Karlova a už známou cestou do penziónu.

Čtvrtek nám podle předpovědi hrozila bouřka, a proto jsme se nevydali na Suchý vrch, jak bylo v plánu, ale na příjemnou projížďku přes Březnou, Písařov, Kocandu a rybník Sychrov (někteří) do Štítů a Heroltic. Bouřka se nám naštěstí přes den vyhnula a zaútočila až v noci, kdy jsme všichni spokojeně spali.

V pátek už zase svítilo a my jsme  využili poslední dopoledne ke koupání, tenisu, bedmintonu nebo beach volejbalu a hned po obědě jsme se pomalu přesunuli zpět do Zábřeha.

Krásné počasí, skvělá parta deváťáků, návštěva nádherných míst, dokonce na kolech…. co víc jsme si všichni mohli přát? :-)

I v letošním roce vyrazili deváťáci na tradiční akci naší školy – cykloturistický kurz. Zázemí první skupině poskytl areál v Herolticích, kam se ale muselo všech 30 účastníku hned první den akce, tedy v pondělí 20. 5., dopravit. A tušíte správně, po vlastní ose. Teda až se umoudřilo počasí, neboť do půl jedenácté to byla průtrž mračen. Těch cca 30 kiláků jsme pak zvládli o to rychleji. Po odpočinku nás odpoledne čekala procházka po okolí pod vedením paní učitelky Hajtmarové, málo unavené borce vytáhl pan učitel Vít na rozhlednu Val u Hedeče nad Králíky, no dalších cca 30 kiláků.

V úterý byla naším hlavním cílem Severomoravská chata. Družstva dle výkonnosti volila kratší či delší trasu, do cíle se však dostali všichni. A pak ten sjezd, ten byl fakt parádní... Středa bohužel celá propršela, takže program byl na chatě – pingpong, bazén, hry a učitelé si nachystali i vědomostní kvíz! Ve čtvrtek si to údernější skupina namířila údolím Moravské Sázavy do Lanškrouna, méně výkonnostní skupina se spokojila s návštěvou Králík a výšlapem ke klášteru na Hedeči. Odpoledne či podvečery pak byly ve znamení her a soutěží, každému dle jeho libosti. Nechyběla ani diskotéka, no prostě paráda. V pátek se zbývalo už jen sbalit a domů. A byla to jízda, vždyť jsme i s přestávkou k výstupu na zříceninu hradu Hoštejna byli v Zábřeze u školy za tři hodiny!

Děkujeme za tuto akci všem!

Zábřežské muzeum ve čtvrtek 16. května přivítalo již 6. ročník vlastivědné soutěže pro týmy páťáků z místních škol, ke kterým se přidali soutěžící z Nemile, Postřelmova a Dubicka. Pro všechny si na celé dopoledne přichystal autor soutěže Jaroslav Vít ze ZŠ Boženy Němcové množství historických a regionálních úkolů.

Soutěžící přivítala v úvodní scénce samotná paní Magdalena Vizovská, podobně se později zúčastnili audience u krále Vladislava Jagellonského, vždy je však čekal postřehový test. Protokol o české historii, stará mapa či aktivity v expozici muzea – to je jen pár úkolů z první části soutěže. Poté týmy vyrazily do terénu, čekal je morový sloup či oblíbená městská hra. Po návratu do muzea přišla na řadu třeba hanáčtina či erby, nechyběly významné osobnosti regionu či klip o tom nejznámějším – Eskymo Welzlovi. Opravdu zapeklité byly již tradiční místopisné úkoly. A na závěr? V poslední zteči měli soutěžící poznat české panovníky, souboj ještě zamíchal konečným pořadím, v čase počítání výsledků se zatím odehrál vložený souboj o poklad v podobě krabice zákusků. Závěrečného vyhodnocení a předání cen se s pořadateli soutěže ujala vedoucí MAS Horní Pomoraví paní Alena Dvořáková. V letošním ročníku si vavříny vítězů odnesli žáci jednoho z týmů ZŠ Školská následování oběma týmy ze ZŠ Boženka. Ty měly dokonce stejný počet bodů, o pořadí nakonec rozhodl větší bodový zisk v závěrečné zteči. Stříbro tak připadlo týmu ve složení Sára Pelantová, Roman Hohn a Ondřej Král, bronzovou příčku pak obsadili Klára Stejskalová, Eva Horvátová a Martina Plutzová. Páťákům paní učitelky Lenky Kozlanské tak patří velký dík za skvělou reprezentaci naší „Boženky“.

Na závody krajského kola v orientačním běhu jsme tentokrát nemuseli nikam cestovat. Naopak, 21. 5. 2019 jsme přivítali nejlepší žáky a studenty Olomouckého kraje v domácím prostředí. Centrum závodu  bylo v areálu Plaveckého bazénu Zábřeh. Závod pořádali společně Severka Šumperk a náš Magnus Orienteering. Tratě vytvořil náš současný nejlepší reprezentant Vojta Král a byly vedeny zejména v oblasti Na Výsluní.

              Na start se postavilo 201 závodníků a po doběhu jsme byli velmi spokojeni. Vynikající výsledky dosáhli především Zdeňka Pazderníková, která svou kategorii D7 vyhrála a Ondra Král, který v H5 byl druhý a ve stejné kategorii byl ještě pátý Roman Hohn. Silné reprezentanty jsme měli v kategorii H7, kde se seřadili na pátém až sedmém místě Honza Pavlík, Pavel Navrátil a Ondra Sekanina. Uznání však zaslouží všichni, kteří školu reprezentovali, a to Eva Horvátová, Kája Bartášková, Jirka Kroul, Káťa Štoudková, Adam Greschner, Eliška Pobucká a Simona a Ája Blažkovy, a to především proto, že dokázali nalézt a orazit všechny správné kontroly a nikdo z našich tak nebyl diskvalifikovaný. To se ukázalo jako rozhodující při sečtení bodů pro hodnocení škol. V kategorii mladších žáků naše družstvo zvítězilo se ziskem 66 bodů před ZŠ 8.května Šumperk (59 bodů), a to mezi 14 školami kraje. Ještě větší radost nám udělal výsledek našeho družstva DH7-9, kdy borci zvítězili (133 bodů) před favorizovaným týmem Slovanského gymnázia Olomouc (121 b.) a Gymnázia Zábřeh (103 b.), mezi 15 školami kraje. Tím jsme si, po několika letech, vybojovali v kategorii starších žáků postup na Celostátní finále přeboru škol v orientačním běhu, které se uskuteční 5.června v Brně.

Ing. Strachotová Eva

Dne 21. 5. 2019 se dívky pátých tříd účastnily KF ve vybíjené v Prostějově. Po bojovném výkonu se dívky umístily na krásném 3. místě. Ze šesti družstev z celého našeho kraje nás přemohly jen dva týmy a to ještě vždy o jednu vybitou hráčku. Na krásném výsledku se podílely tyto dívky Ema Kociánová, Lucie Králová, Karolína Němcová, Eliška Heryánová, Dorotka Pavlů, Šárka Švédová, Mia Brušťíková, Anna Pacíková, Karin Malá, Aneta Pírková, Lucie Svačinová, Elen Kratochvílová, Michaela Šmídová. Dívkám děkujeme za vzornou reprezentaci školy a přejeme mnoho dalších nejen sportovních úspěchů.